"Byl 1. máj - lásky čas"

Tak tu máme květen, "lásky čas". Všechno kvete, atmosféra je pro lásku příznivá. Potřebujeme ale vůbec květen k tomu, abychom se měli rádi? Rok má 12 měsíců, ovšem mně se zdá, že lidé si projevují málo lásky nejen v květnu, ale pořád. O čem je dnes 1. květen? O násilí. Alespoň tak to už mnoho let za sebou vypadá... Člověk a jeho duše ovšem lásku NUTNĚ potřebuje. Bez ní se totiž jednou může celé lidstvo vyvraždit navzájem...

Když jsem si 1. května načetl stránky Seznamu.cz, ukázalo se mi u jeho loga "přísloví", které je v nadpisu článku. Hned, jak jsem to uviděl, náhle jsem si uvědomil, že tu větu vůbec nechápu. Totiž - proč "byl"? Když už se květen považuje za měsíc lásky, proč se hned prvního říká o času lásky, že už "byl"? Vždyť teprve začal! Ona je to možná vcelku malichernost, co v tomto odstavci řeším, ale uvědomme si toto:

Láska 1. května už byla, ale na druhé straně jsme 365 dní v roce okolními společenskými, mediálními, filmovými vlivy neustále poučováni o tom, že strach je TEĎ... Ten je teď vždycky, jsou o něm vždycky plné pořady, "zábava", společnost, všechno kolem... Ale proč?

Ono to vypadá, jako by někdo chtěl, abychom se pořád jen báli. Strach je, láska není. Ta už byla...

Ale tak to není. Může být, když si člověk řekne, že ji chce poznat. Tu esenci, tu energii... Samozřejmě, že máme-li s někým milostný vztah, tak partner(ka) je pro nás "láska". Nicméně v tomto článku jsem "láskou" myslel především tu esenci, která není vidět, a kterou můžeme cítit, když někoho nebo něco OPRAVDU milujeme.

Láska je neomezená, nemá zábrany. Nemá strop. Člověk může milovat v životě pořád víc. Nebo pořád míň... Vždycky záleží na něm, jak si přizpůsobí život... Existují lidé, kteří jsou sami v sobě spokojení, i když nemají moc hmotného přepychu a život je pro ně těžký. Mohou to být i samotáři, kteří partnera vůbec nemají... A o květnu to není. Ani o tom, že 1. května už květen údajně "byl"...