Příběh o králi Venovi

Šrímad Bhágavatam je skutečně cenná součást védské literatury, v které se lze dočíst o nespočtu mystických příběhů, jejichž děj je pestrý, naplněný a někdy i zcela nepochopitelný. Jenže Védy učí, že sám Nejvyšší Bůh je nepochopitelný, protože se může například i skrývat těm, kteří v Něj nevěří, takže i sám Bůh je nepochopitelný. Není to však jen Šrímad Bhágavatam, který tvoří Védy. Moudré rady k duchovnímu rozvoji můžeme najít i v jiných částech Véd jako například v "Mahábháratě".

"Hloupí lidé, kteří Mě dokonale neznají, si myslí, že jsem byl nejdříve neosobní a že jsem nyní přijal tuto viditelnou podobu. Nechápou Moji vyšší přirozenost, která je nepomíjivá a nejvyšší. Nikdy se nezjevuji pošetilým a hloupým lidem. Pro ně jsem zahalen svou vnitřní silou, a proto nechápou, že jsem nezrozený a věčný." - Bhagavadgíta, 7:24,25

"Když čtu Bhagavadgítu, jediné, co mi přichází na mysl, je, jak Bůh stvořil vesmír. Všechno ostatní se zdá být malicherné." - Albert Einstein

Šrímad Bhágavatam je však mnohem obsáhlejší než Bhagavadgíta. Zatímco celá Bhagavadgíta zaplní svým obsahem desítky stran A4, u Šrímad Bhágavatamu jsou to stovky a stovky stran. Je plný zajímavých mystických příběhů, které se někdy zdají být, jak jsem psal výše, neuvěřitelné, ale ne vždy jsou to příběhy o svatých osobnostech a správném chování podle védských zásad. Možná právě proto, aby Šrímad Bhágavatam ukázal to, co je špatně, jsou některé příběhy o špatné mentalitě těch osobností, které na Boha nemyslí a nenávidí Jej. Tak jako následující příběh, který dnes zde zveřejňuji. Je o pyšném králi, který si myslel, že je důležitější než Bůh.

Příběh o králi Venovi

(kapitola 14 čtvrtého zpěvu Šrímad Bhágavatamu)

1. Velký mudrc Maitreya pokračoval: Ó udatný hrdino Viduro, velcí mudrci v čele s Bhrguem neustále mysleli na blaho obyčejných lidí. Když viděli, že v nepřítomnosti krále Angy nebylo nikoho, kdo by chránil zájmy obyvatel, pochopili, že bez vládce budou žít lidé nezávisle a neusměrněně.
2. Velcí mudrci tehdy poslali pro matku královnu, Suníthu, a s jejím svolením dosadili Venu na trůn jako vládce světa. Žádný z ministrů s tím ovšem nesouhlasil.
3. Bylo již všeobecně známé, že Vena je velmi tvrdý a krutý, a když tedy zloději a darebáci ve státě uslyšeli, že nastoupil na královský trůn, dostali z něho velký strach. Poschovávali se stejně jako krysy před hadem.
4. Když král Vena nastoupil na trůn, stal se díky osmi dokonalostem všemocným, a následkem toho velice zpyšněl. Pod vlivem své falešné prestiže si o sobě myslel, že je lepší než všichni ostatní, a začal urážet velké osobnosti.
5. Zaslepený svou mocí nasedl na vůz a začal cestovat po celém království jako nikým neovládaný slon. Nebe a země se třásly, kdekoliv se objevil.
6. Král Vena nechal po celé zemi vybubnovat, že od nynějška se všem dvojzrozeným (bráhmanům) zakazuje vykonávat oběti, rozdávat milodary a obětovat přečištěné máslo. Tak ukončil všechny náboženské obřady.
7. Všichni velcí mudrci se proto shromáždili, a když viděli Venovo kruté počínání, usoudili, že všem lidem na světě hrozí velké nebezpečí a blíží se katastrofa. Ze soucitu se tedy spolu začali radit, neboť sami dříve vykonávali oběti.
8. Během svých rozhovorů se velcí mudrci shodli na tom, že lidem hrozí nebezpečí ze dvou stran. Když kláda hoří na obou koncích, mravenci uprostřed jsou ve velice nebezpečné situaci. Stejné nebezpečí tehdy hrozilo obyčejným lidem, protože na jedné straně byl nezodpovědný král a na druhé zloději a darebáci.
9. Když uvažovali, jak zachránit stát před chaosem, připomněli si, že kvůli politické krizi učinili Venu králem, i když pro to nebyl kvalifikovaný. Ale běda, nyní lidi sužoval samotný král! Jak mohou být za těchto okolností šťastní?
10. Mudrci v duchu uvažovali: Protože se král Vena narodil z lůna Suníthy, má velice zlou povahu. Podporovat tohoto hanebného krále je stejné jako krmit hada mlékem. Nyní se stal zdrojem všech potíží.
11. Jmenovali jsme Venu králem státu, aby chránil občany, ale on se nyní stává jejich nepřítelem. Přes všechna tato nedopatření bychom se ho měli okamžitě pokusit uklidnit. Když tak učiníme, nemusí se nás dotknout hříšné výsledky jeho jednání.
12. Mudrci dále uvažovali: Samozřejmě jsme si plně vědomi jeho zlotřilé povahy, ale přesto jsme ho dosadili na trůn. Jestliže Venu nepřesvědčíme, aby přijal naši radu, veřejnost ho odsoudí a my se k ní připojíme. Svou silou ho spálíme na popel.
13. Když velcí mudrci došli k tomuto rozhodnutí, vydali se za králem Venou. Uklidnili ho sladkými slovy, skrývajíce svůj skutečný hněv, a poté k němu promluvili následovně.
14. Velcí mudrci pravili: Drahý králi, přišli jsme ti dát dobrou radu. Poslouchej nás prosím pozorně. Když tak učiníš, vzroste délka tvého života, tvé bohatství, síla a dobrá pověst.
15. Ti, kdo žijí podle náboženských zásad a následují je slovy, myslí, tělem a inteligencí, jsou povýšeni do nebeského království, kde neexistuje utrpení. Jsou zbaveni hmotných vlivů a zažívají neomezené štěstí.
16. Mudrci pokračovali: Ó velký hrdino, z tohoto důvodu bys neměl být příčinou zkázy duchovního života obyvatel. Zničí-li tvé činnosti jejich duchovní život, poklesneš ze svého výsadního královského postavení.
17. Světci pokračovali: Jestliže král chrání občany před utiskováním zlotřilými ministry a také před zloději a darebáky, smí na základě těchto zbožných činností od svých poddaných přijímat daně. Může si tak užívat v tomto světě i v životě po smrti.
18. Za zbožného je považován král, v jehož státě a městech lidé přísně následují systém osmi společenských skupin a prostřednictvím svého zaměstnání všichni uctívají Nejvyšší Osobnost Božství.
19. Ó vznešený, když král dohlíží na to, aby byla uctívána Nejvyšší Osobnost Božství, původní příčina vesmírného projevu a Nadduše každého, Pán s ním bude spokojen.
20. Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, uctívají velcí polobozi, vládci vesmíru. Je-li On spokojen, není nic, čeho by nebylo možné dosáhnout. Z tohoto důvodu všichni polobozi, vládnoucí božstva různých planet, jakož i jejich obyvatelé s velkou radostí obětují všechny předměty pro Jeho uctívání.
21. Drahý králi, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je společně s vládnoucími božstvy poživatelem výsledků všech obětí na všech planetách. Je souhrnem tří Véd, vlastníkem všeho a konečným cílem veškeré askeze. Obyvatelé tvé země by proto měli vykonávat různé oběti pro tvoje povýšení. Rozhodně bys je měl neustále vést k nabízení těchto obětí.
22. Když budou bráhmanové ve tvém království vykonávat oběti, všichni polobozi, kteří jsou úplnými expanzemi Pána, budou s jejich činnostmi velice spokojeni a dají ti, po čem toužíš. Proto nezastavuj vykonávání obětí, ó hrdino. Pokud je ukončíš, urazíš tím polobohy.
23. Král Vena odpověděl: Jste zcela nezkušení. Je vskutku politováníhodné, že se držíte něčeho, co je bezbožné, a pokládáte to za zbožné. Připadá mi, že se chcete vzdát svého skutečného manžela, který vás živí, a hledáte si k uctívání nějakého milence.
24. Ti, kdo z hluboké nevědomosti neuctívají krále, jenž je ve skutečnosti Nejvyšší Osobnost Božství, neprožívají štěstí ani v tomto světě, ani po smrti.
25. Jste tolik oddáni polobohům, ale kdo jsou? Vaše láska k nim je jako láska nemravné ženy, která zanedbává manželství a věnuje veškerou pozornost svému milenci.
26. Pán Višnu; Pán Brahmá; Pán Šiva; Pán Indra; Váyu, vládce vzduchu; Yama, vládce smrti; bůh Slunce; vládce dešťů; pokladník Kuvera; bůh Měsíce; vládnoucí božstvo Země; Agni, bůh ohně; Varuna, vládce vod, a všichni ostatní velcí polobozi, kteří jsou způsobilí udělit požehnání i proklít, přebývají v těle krále.
27. Proto se král označuje jako osoba, jež pojímá všechny polobohy, kteří představují nedílné části jeho těla.
28. Král Vena pokračoval: Z tohoto důvodu byste měli odložit svou závist, kterou vůči mně chováte, ó bráhmanové, a místo toho svými obřadními činnostmi uctívat mě a obětovat mi všechny náležité předměty. Jste-li inteligentní, měli byste vědět, že neexistuje vyšší osobnost, než jsem já, která by mohla přijímat první obětování ve všech obřadech.
29. Velký mudrc Maitreya pokračoval: Král, který ztratil veškerou inteligenci, jelikož žil velice hříšně a sešel ze správné cesty, tak přišel o všechno štěstí. Nedokázal přijmout žádosti velkých mudrců, které mu předložili s velkou úctou, a proto byl ztracen.
30. Můj milý Viduro, nechť je ti osud příznivý. Pošetilý král, jenž se považoval za velice učeného, takto urazil velké mudrce a ti, zdrceni jeho slovy, se na něho velmi rozhněvali.
31. Všichni velcí mudrci volali: Zabte ho! Zabte ho! Je to ten nejhorší hříšník. Bude-li žít, celý svět kvůli němu jistě zakrátko lehne popelem.
32. Mudrci pokračovali: Tento bezbožný, nestydatý muž si vůbec nezaslouží sedět na trůnu. Je tak drzý, že se opovážil urážet dokonce i Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Višnua.
33. Kdo jiný než tento zlovolný král Vena by mohl pomlouvat Nejvyššího Pána, Jehož milostí člověk získává všechno štěstí a bohatství?
34. Velcí mudrci, takto projevující svůj skrytý hněv, se okamžitě rozhodli krále zabít. Vena byl již vlastně mrtvý svým urážením Nejvyšší Osobnosti Božství. Mudrci ho tedy zabili pouze slovy s vysokou frekvencí, aniž by použili nějakou zbraň.
35. Poté, co se všichni mudrci vrátili do svých pousteven, propadla Suníthá, matka krále Veny, velkému nářku nad smrtí svého syna. Rozhodla se uchovat jeho mrtvé tělo použitím různých příměsí a pronášením manter (mantra-yogena).
36. Titíž světci jednou po koupeli v řece Sarasvatí začali vykonávat své každodenní povinnosti tím, že nabízeli obětiny do obětních ohňů. Poté usedli na břehu řeky a rozmlouvali o transcendentální osobě Pána a Jeho zábavách.
37. V těch dnech docházelo v zemi k různým nepokojům, které ve společnosti vyvolávaly paniku. Mudrci proto mezi sebou začali rozmlouvat: "Král je mrtvý a svět nemá ochránce. Všem lidem hrozí neštěstí pocházející od zlodějů a darebáků."
38. Když spolu velcí mudrci takto rozmlouvali, viděli, jak se na všech stranách zdvíhají mračna prachu. Způsobili je pobíhající zloději a darebáci, kteří rabovali majetek občanů.
39. Když světci viděli mračna prachu, pochopili, že smrtí krále Veny vznikl velký chaos. Bez vlády ve státě neexistoval zákon a řád, a z toho důvodu velmi vzrostl počet vraždících zlodějů a darebáků, kteří rabovali bohatství obyčejných lidí.
40. Ačkoliv mudrci mohli tyto nepokoje potlačit vlastní silou - stejně jako zabili krále - považovali to ze své strany za nesprávné, a proto se o to nepokusili.
41. Velcí mudrci uvažovali, že i když je bráhmana pokojný a nestranný, neboť je ke všem stejný, přesto nemá zanedbávat ubohé lidské bytosti. Jestliže tak činí, ubývá tím jeho duchovní síly, stejně jako voda vytéká z prasklé nádoby.
42. Mudrci rozhodli, že potomstvo rodu svatého krále Angy nesmí zaniknout, neboť semeno v tomto rodu bylo velice mocné a děti měly všechny předpoklady stát se oddanými Pána.
43. Poté, co světci a mudrci učinili konečné rozhodnutí, kvedlali velmi silně a zvláštním způsobem stehny mrtvého těla krále Veny. Výsledkem jejich kvedlání bylo, že se z Venova těla narodila trpasličí osoba.
44. Tento tvor zrozený ze stehen krále Veny se jmenoval Báhuka a měl černou pleť jako vrána. Všechny údy jeho těla včetně paží a nohou byly velice krátké a jeho čelisti byly mohutné. Měl plochý nos, načervenalé oči a vlasy barvy mědi.
45. Byl velice pokorný - hned po narození se poklonil a ptal se: "Pánové, co mám dělat?" Velcí mudrci odpověděli: "Prosím, posaď se (nisída)." Tak se narodil Nişáda, otec rasy Naisáda.
46. Nisáda na sebe hned po narození vzal všechny hříchy krále Veny, a proto Naisádové neustále páchají hříšné činnosti - kradou, rabují a loví. Z toho důvodu je jim dovoleno žít jen v horách a lesích.

V následujících dnech budu pokračovat ve studiích Šrímad Bhágavatamu, protože to považuji za důležité.