Odříkání krále a Pána Rsabhadeva

Dnes vybírám další malou část textu ze spisu Šrímad Bhágavatam. Tentokrát jde o kapitolu, kde je mimo jiné popsáno, jak Rsabhadeva, král, který je považovaný také za inkarnaci Nejvyššího Boha, po skončení éry svého vládnutí odešel do lesa podstupovat odříkání, čili askezi. Zamyslím-li se nad tím, musím říci, že mne až fascinuje, jak Rsabhadeva bez reptání a bez toho, aby sám sebe musel nutit, v klidu opustil všechen hmotný přepych a další bohatství, které mu náleželo ze svého královského postavení. Od trůnu a královského bohatství ze dne na den skončil v lese, obklopen skromností, špínou a se vzezřením jako šílenec, které si způsobil sám a dobrovolně.

Ve Šrímad Bhágavatamu je mnohokrát uvedeno, že různé inkarnace Nejvyššího Boha (tedy ne jen Rsabhadeva) jednají "navenek" jako obyčejné lidské bytosti, ačkoliv jsou inkarnacemi Nejvyššího Boha. Je tomu tak podle Bhágavatamu proto, aby Bůh dával názorný příklad svým oddaným, jak se chovat. Ze své milosti Bůh sestupuje v různých svých inkarnacích a chová se poněkud jako člověk, a také jako obyčejný člověk usilující o seberealizaci podstupuje odříkání, ale ve skutečnosti je to inkarnace Boha, která má neomezené síly. Navzdory tomu, že jde o Boha, však podstupuje například - právě ono odříkání, aby ukázal tuto cestu odříkání svým oddaným, kteří ji mají následovat.

K odříkání se s odporem staví každý, kdo je příliš závislý na svém pomíjivém hmotném přepychu a pohodlí, které si pracně po několik let budoval. Bůh Rsabhadeva, i jiné inkarnace Boha, však toto "nepříjemné" odříkání podstupují, i když by to ze své vysoké a svrchované pozice nad obyčejnými lidmi vůbec nemuseli dělat. A dělají to vskutku kvůli tomu, aby se ještě více zalíbili svým oddaným.

V této kapitole, kterou budu za chvíli citovat, je také řečeno, jak nebezpečné je, když člověk nemá na uzdě svou mysl a nehlídá ji jako psa. Totiž - nehlídáte-li kázeň své mysli, může se stát vaším vlastním nepřítelem, protože produkuje nežádoucí myšlenky, které člověka zamotávají do iluze neboli "mayi"...

Zmíněný je v této kapitole také lesní požár, který byl způsobený třením bambusů. V našich zeměpisných šířkách se lesní požár zaviněný touto příčinou objevit zaručeně nemůže, ale přesto může být zajímavé si o tom přečíst, protože i u nás se někdy stane, že les vzplane...

Tuto kapitolu jsem přepsal včera (4.4.2014) a tošku si nadávám, že přepisuji pomalu. I když, všechno souvisí se vším...

Přeji pěkné počtení.

6. kapitola 5. zpěvu Šrímad Bhágavatamu

1. Král Paríkšit se otázal Šukadeva Gosvámího: Můj drahý pane, osoby zcela čistého srdce dosahují praktikováním bhakti-yogy poznání a jejich připoutanost k plodonosnému jednání je spálena na popel. Takoví lidé automaticky získají síly mystické yogy, které pro ně nejsou zdrojem utrpení. Proč tedy Rsabhadeva tyto síly opomíjel?
2. Šríla Šukadeva Gosvámí odpověděl: Můj milý králi, je pravda, co říkáš. Chytrý lovec ale nevěří zvířatům, která chytil, protože by mohla utéci. Stejně tak ti, kdo jsou pokročilí v duchovním životě, nevěří mysli; zůstávají stále bdělí a sledují její činnosti.
3. Všichni učenci prohlašují: Mysl je od přírody velmi neklidná a není radno se s ní přátelit. Budeme-li jí plně důvěřovat, může nás kdykoliv podvést. Dokonce i Pána Šivu vzrušilo, když viděl Pána Kršnu v podobě Mohiní, a také Saubhari Muni poklesl z pokročilého stadia jógové dokonalosti.
4. Nevěrná žena se nechá snadno unést milenci a někdy se také stává, že milenci jejího manžela zabijí. Dá-li yogí své mysli příležitost a nehlídá ji, mysl poskytne prostor nepřátelům, jako je chtíč, hněv a chamtivost, a ti yogína zaručeně zničí.
5. Mysl je hlavní příčinou chtíče, hněvu, pýchy, chamtivosti, nářku, iluze a strachu. To vše dohromady tvoří pouto k plodonosným činnostem. Který učený člověk by mysli důvěřoval?
6. Pán Rsabhadeva byl hlavním ze všech králů a vládců v tomto vesmíru, ale přijal oděv a vyjadřování avadhúty a choval se jako tupý a hmotně spoutaný. Nikdo tedy nebyl schopen vidět Jeho božský majestát. Jednal tak proto, aby učil yogíny, jak se vzdát svého těla. Neustále si však zachovával Své původní postavení úplné expanze Pána Vásudeva, Kršny, a v tomto stavu také ukončil zábavy Pána Rsabhadeva v hmotném světě. Dokáže-li se někdo vzdát svého jemného těla po vzoru Pána Rsabhadeva, již se nemůže stát, že by znovu přijal hmotné tělo.
7. Tělo Pána Rsabhadeva ve skutečnosti nebylo hmotné, ale působením yogamayi ho za hmotné považoval, a proto - jelikož hrál roli obyčejné lidské bytosti - se vzdal mentality, že je s ním totožný. Následujíce tento princip, začal putovat po celém světě. Na Svých cestách se dostal do provincie Karnáta v Jižní Indii a procházel Konkou, Venkou a Kutakou. Neměl žádný předběžný plán. Takto se dostal do blízkosti Kutakácaly, kde vešel do lesa. Ústa si naplnil kameny a bloumal po lese, nahý a s rozcuchanými vlasy jako šílenec.
8. Když takto bloudil, vypukl hrozivý lesní požár, který způsobilo tření bambusů zmítaných větrem. Oheň spálil na popel celý les poblíž Kutakácaly i tělo Pána Rsabhadeva.
9. Šukadeva Gosvámí dále řekl Mahárájovi Paríkšitovi: Můj milý králi, o činnostech Rsabhadeva slyšel král Konky, Venky a Kutaky, který se jmenoval Arhat. Začal napodobovat Rsabhadevovy zásady, a tak zavedl nový systém náboženství. Zmatený král Arhat využil Kali-yugy, věku hříšných činností, opustil védské zásady, jež v sobě nenesou jediné nebezpečí, a vymyslel nový náboženský systém, který odporuje Védám. To byl počátek džinistické dharmy. Tento ateistický systém následovalo mnoho dalších takzvaných náboženství.
10. Nejnižší z lidí, zmateni iluzorní energií Nejvyššího Pána, se zřeknou původní varnásrama-dharmy a jejích usměrňujících pravidel. Zamítnou koupel třikrát denně a uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství. Když takto zavrhnou čistotu a opomenou Nejvyššího Pána, začnou se řídit nesmyslnými zásadami. Budou si vytrhávat vlasy, a jelikož se nebudou pravidelně koupat a vyplachovat si ústa, zůstanou trvale nečistí. Budou prosperovat na základě smyšleného náboženství. V tomto věku Kali tíhnou lidé více k bezbožným systémům, a v důsledku toho se budou přirozeně vysmívat autoritě Véd, jejím stoupencům, bráhmanům, Nejvyšší Osobnosti Božství a oddaným.
11. Nízcí lidé kvůli své naprosté nevědomosti zavádějí systém náboženství, který se odchyluje od védských zásad. Následují vlastní mentální výmysly, a automaticky tak klesají do nejtemnějších končin existence.
12. V tomto věku Kali jsou lidé přemoženi kvalitami vášně a nevědomosti. Pán Rsabhadeva inkarnoval, aby je vysvobodil ze zajetí mayi.
13. Učenci opěvují transcendentální vlastnosti Pána Rsabhadeva následujícími slovy: "Ó, tato planeta Země má sedm moří a mnoho ostrovů a zemí, z nichž je Bhárata-varsa považována za nejzbožnější. Její obyvatelé jsou zvyklí oslavovat činnosti Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, v Jeho inkarnacích, jako je Pán Rsabhadeva a další. Všechny tyto činnosti jsou nanejvýš příznivé pro blaho lidstva."
14. "Ó, co říci o Priyavratově dynastii, která je čistá a velice slavná? Do této dynastie sestoupil jako inkarnace Nejvyšší Pán, původní Osobnost Božství, a následoval náboženské zásady, které mohou člověka oprostit od výsledků plodonosných činností."
15. "Který mystický yogí dokáže byť jen v mysli následovat příklad Pána Rsabhadeva, Jenž odmítl všechny druhy jógové dokonalosti, po kterých druzí yogíni tolik touží? Který yogí se může srovnávat s Pánem Rsabhadevem?"
16. Šukadeva Gosvámí pokračoval: Pán Rsabhadeva je Pánem všeho védského poznání, lidských bytostí, polobohů, krav a bráhmanů. Jeho čisté, transcendentální jednání, které ničí hříšné činnosti všech živých bytostí, jsem již vyložil. Toto vyprávění o zábavách Pána Rsabhadeva je zdrojem všeho příznivého. Každý, kdo mu pozorně naslouchá nebo ho vypráví a kráčí přitom ve stopách duchovních učitelů, nepochybně dosáhne čisté oddané služby u lotosových nohou Pána Vásudeva, Nejvyšší Osobnosti Božství.
17. Oddaní se neustále koupou v oddané službě, aby se zbavili různých druhů utrpení hmotné existence. Takto si vychutnávají tu nejvyšší blaženost a zosobněné osvobození jim přichází sloužit. Oni však tuto službu nepřijímají, ani když ji nabízí Samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Nepokládají osvobození (mukti) za důležité, neboť tím, že dosáhli transcendentální láskyplné služby Pánu, obdrželi vše, co si lze přát, a transcendovali všechny hmotné touhy.
18. Šukadeva Gosvámí pokračoval: Můj milý králi, Mukunda, Nejvyšší Osoba, je ve skutečnosti opatrovatelem všech členů pánduovské a yaduovské dynastie. Je vaším duchovním mistrem, uctívaným Božstvem, přítelem a tím, kdo řídí vaše činnosti. A nejen to - někdy slouží vaší rodině jako posel či služebník. Jednal tak, jak jednají obyčejní služebníci. Ti, kdo se snaží získat Jeho přízeň, od Něho bez potíží obdrží osvobození, ale příležitost přímo Mu sloužit Pán neposkytuje tak snadno.
19. Pán Rsabhadeva, Nejvyšší Osobnost Božství, si byl plně vědom Své skutečné totožnosti; proto byl soběstačný a netoužil po vnějším uspokojení. Nemusel usilovat o úspěch, neboť byl úplný Sám v Sobě. Ti, kdo zbytečně rozvíjejí tělesná pojetí a vytvářejí atmosféru materialismu, si nikdy neuvědomují, co je v jejich skutečném vlastním zájmu. Ze Své bezpříčinné milosti učil Pán Rsabhadeva o pravé totožnosti vlastního já a o cíli života. Uctivě se proto klaníme Pánu, který se zjevil jako Pán Rsabhadeva.