Hledáte problémy tam, kde nejsou. Chtělo by to víc studovat, anebo záležitost ignorovat. Ať se z toho nezblázníte - věta "což je taková nehorázná podivnost a nepřirozená hrůza, že ji nedokážu ani slovy pořádně vyjádřit" u naprosto normální oblačnosti je opravdu znepokojivá. Mám o vás trochu starost. A když už tvrdíte, že dřív něco takového nebývalo, chtělo by to něčím doložit. Lidská paměť je nedokonalá. Meteorologie je můj koníček a mraky sleduju už tak dvacet let. A opravdu jsem si nevšiml, že by dneska byly jiné mraky než kdysi. Co se týče tlakových níží mírného pásma, ty se učebnicově chovají jenom nad oceány - tam opravdu vytvářejí výrazné víry se dvěma frontami. Nad pevninou ale vstupují do hry další faktory - členitost terénu, přítomnost horských pásem (viz ony "nepřirozené" oblouky nad Slovenskem), a pod. A vy z toho pak můžete mít dojem, že se počasí chová v rozporu s vašimi povrchními znalostmi. To chce klid.

Vaše starost o autora je dojemná, ale trochu zbytečná. A ten Váš koníček je poněkud zanedbávanej, zato sebevědomí Vám nechybí. V roce 65 - 67 jsem pracoval na RS stanici a vím přesně jak vypadala obloha tehdy a jak dnes. Takže Váš suverénní projev mně nepřesvědčil.

Myslím, že vliv corriolisovy síly záleží na poloze směru proudění vůči směru otáčení zeměkoule. Oblačnost se tedy může točit jak doleva, tak doprava, na tom není nic divného.

To Macek: Máte pravdu, ale směr točení je závislý na tom, jestli na "zemský" povrch tlačí více střed útvaru (vzduch uprostřed padá dolů) nebo okraje útvaru (vzduch stoupá nahoru). U tlakové níže vzduch ve středu útvaru je "lehčí" stoupá nahoru (viz hurikány) a směr otáčení udává rychlost povrchu zeměkoule na jižním okraji tlakového útvaru (povrch se pohybuje na východ rychleji, než severní okraj). Takže tlaková níže se točí proti směru hodinových ručiček. U tlakové výše je to poněkud obráceně.